Na vaše dotazy odpovíme telefonicky, prostřednictvím emailu houby.potocky@seznam.cz nebo prostřednictvím facebookového profilu.
+420 606 398 333
+420 733 365 400
Obec Halže
Tachovská 177
347 01 Halže
GPS: N 49°49.63115', E 12°34.69820'
Google Maps Mapy.cz
Od března do května.
Klobouk 30-50 mm široký a 20-50 mm vysoký, zvoncovitý, žlutohnědý až hnědý, podélně žebernatý. Třeň je bělavý, v mládí jemně vločkatý.
Nachází se hojně zejména v listnatých hájích pod dřevinami jako jsou třešeň, švestka, hloh či trnka.
Od června do listopadu.
Klobouk 30-100 mm, sklenutý až nálevkovitý, žlutý, oranžově žlutý až žlutookrový, někdy až bělavý. Lupeny tlusté, sbíhavé, viditelně žluté. Třeň 30-80 x 8-30 mm, válcovitý, zbarvený stejně jako klobouk. Dužnina bělavá až nažloutlá s ovocnou vůní.
Roste hojně, jednotlivě nebo ve skupinách v listnatých i jehličnatých lesích, zejména pod borovicemi, smrky a buky.
Od června do listopadu.
Klobouk 50-250 mm, polokulovitý později rozložený. V mládí bílý, postupně okrový až rezavě tmavohnědý. Třeň může být 40-200 mm dlouhý, v mládí břichatý, později až válcovitý, vždy světlejší než klobouk. Je celý nebo v horní půli pokrytý bělavou mřížkou. Rourky přecházejí postupně od bílé, přes žlutou až po olivově (zelenavě) žlutou. Výtrusný prach je olivově hnědý. Dužina je bílá a má příjemnou chuť i vůni.
Možnost záměny s Hřibem žlučníkem, který je ale odporně hořký.
Lze nalézt v jehličnatých, listnatých i smíšených lesích, občas i v parcích a zámeckých zahradách. I přes svůj název nevyžaduje vůbec přítomnost smrku, spokojí se skoro s jakýmkoliv stromem.
Od června do listopadu.
Klobouk 30-130 mm, masitý, suchý, pěkně tmavě kaštanově až čokoládově hnědý, sametově hladký, za vlhka slizký, většinou pravidelně sklenutý, široký. Rourky jsou vysoké 10-20 mm, bledé, později žluté nebo žlutozelené a pomačkáním modrají. Ústí rourek jsou drobná, v mládí bělavá, později bledě žlutá až zelenavá a na otlacích zeleně modrají. Třen 30-150 x 10-40 mm, světlejší než klobouk, válcovitý, světle hnědý, někdy ploše zmáčknutý, dole často zúžený, jakoby prodloužený, někdy zahnutý. Dužnina je bělavá a po rozkrojení nad rourkami slabě modrá. Málo červiví. Výtrusy jsou velké 12-16 x 4-6 µm, vřetenovité, hladké, žlutavé až hnědavé. Výtrusný prach je olivově hnědý. Má dobrou chuť a příjemnou hřibovou vůni.
Hřib hnědý roste od června do listopadu, (hlavně však v srpnu a září) v jehličnatých lesích, méně v lesích listnatých. Bývá velmi hojný a v posledních letech zachraňuje houbařům hřibové sběry. Daří se mu zejména ve vysokých borových lesích mezi mechem, spadaným dřevem a jehličím. Hojný je také v podhorských smrkových lesích.
Od května do října.
Klobouk 50-200 mm široký, v mládí jemně plstnatý, ve stáří lysý, za vlhka mírně lepkavý, tmavohnědý, někdy s olivovým nádechem. Rourky žluté až olivově žluté, póry v mládí stejné barvy, brzy však oranžově červené, na okraji klobouku často se žlutavým nádechem. Třeň 50-150 x 20-40 mm, většinou válcovitý až kyjovitý, na žlutém podkladě tmavě červeně tečkovaný bez síťky. Dužnina je žlutá bez výrazné vůně a chuti. Celé plodnice i dužnina po poranění intenzivně modrají.
Ano, lze zaměnit s těmito houbami: Hřib kavkazský (Boletus caucasicus Singer ex Alessio), Hřib koloděj (Boletus luridus Schaeff. ex Fr.) a Hřib kříšť (Boletus calopus Fr.).
Roste dosti hojně, většinou ve skupinách v listnatých i jehličnatých lesích, zejména pod smrky a buky, převážně na kyselých půdách. Přednost dává podhorským až horským oblastem.
Za syrova nebo při nedostatečné tepelné úpravě je mírně jedovatý.
Od května do října.
Klobouk 50-150 mm široký, jemně přitiskle plstnatý, ve stáří měkký a vodnatý, za vlhka mírně slizký, světle hnědý, šedohnědý, černohnědý až červenohnědý. Rourky a póry bělavé, později světle šedé, po poranění neměnící barvu. Třeň 80-170x10-30 mm, válcovitý nebo mýrně kyjovitý, bělavý, našedlý, hustě pokrytý šedohnědými až černavými šupinkami, na řezu občas velmi zvolna zelenající až modrající. Dužnina bílá až našedlá, na řezu neměnící barvu.
Roste dosti hojně, jednotlivě nebo i ve skupinách od nížin až do horských poloh pod různými druhy bříz.
Od července do října.
Plodnice kotrče kadeřavého má nepravidelně kulovitý tvar o průměru až 350 mm. Zbarvení je bělavé nebo krémové. Plodnice se dělí mnohonásobně na ploché větévky, které jsou na koncích zkadeřené se zoubkatým okrajem. Třeň je silný, bělavý, zcela v zemi ponořený, rozdělující se na ploché větévky. Dužnina je bílá, voskovitá, křehká, neměnná. Chuť nepatrně štiplavé, spíše kořenně aromatické, někdy oříškově nasládlé. Vůně je kořenná. Výtrusný prach je bílý.
Kotrč kadeřavý je jedlá, dobrá a na trzích dříve vyhledávaná houba také proto, že nehnije, nýbrž zasychá. V chladu vydrží několik dní beze změny. Je vhodný pro všechny způsoby konzervace v domácnosti včetně sušení. Lze z něj připravit různé pokrmy, vyžaduje však delší tepelnou úpravu, neboť jeho dužnina je dosti tuhá. Je vhodný pro přípravu "dršťkové" polévky.
Sběr je bezpečný, protože jej nemůžeme zaměnit za žádnou jedovatou houbu.
Roste dosti hojně, jednotlivě nebo i ve skupinách od nížin až do horských poloh pod různými druhy bříz.
Od června do října.
Klobouk 50-200 mm široký, polokulovitý až rozložený, barvy žlutooranžové nebo červenooranžové. Rourky a póry jsou v mládí špinavě bělavé, pak šedé až hnědavé. Třeň 80-200 x 20-60 mm, dlouze kyjovitý, pak téměř válcovitý, bělavý, od mládí s nápadnými hustými černými nebo tmavohnědými šupinkami. Dužnina je bělavá, v bázi třeně modrozelená a na řezu se barvící do vínově červena až fialově šeda.
Roste pod břízami jak v čistých březových porostech, tak i v smrčinách i nejrozmanitějších smíšených porostech,ale i mimo les, ve vřesovištích, rašeliništích atd. S břízou stoupá do hor až nad hranici lesa.
